Kůrovcová kalamita

Napsal Markéta (») v sobotu 21. 7. 2018 v kategorii Články 2018, přečteno: 483×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

 

Lesy v České republice zasáhla kůrovcová kalamita, která je největší za posledních několik století. Nejhorší je situace na severovýchdní Moravě a ve Slezsku. Po těžbě kalamitního dřeva tady vznikají rozsáhlé odlesněné plochy o rozloze desítek až stovek hektarů.

V roce 2015 bylo zpracováno více než 2 mil. m3 smrkového dříví napadeného kůrovci. V roce 2016 to bylo již přes 4 mil. m3 a v roce 2017 bylo zpracováno více než 5,5 mil. m3.

Lýkožrout smrkový

Lýkožrout smrkový (lidově kůrovec) je tmavě hnědý až téměř černý, lesklý brouk, přibližně 4,5 mm dlouhý. Živí lýkem, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu. Tím strom poškozuje a nakonec způsobí jeho úhyn.

Lýkožrout smrkový přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy (polomové dříví, dříví z těžeb), stromy oslabené suchem nebo z jiných příčin odumírající stromy. Při přemnožení napadá i zdravé stromy.

Kůrovcovou kalamitu v naší zemi způsobuje především lýkožrout smrkový.

Lýkožrout severský

Lýkožrout severský (cca 4 mm) se k nám rozšířil ze severní Evropy. Napadá zejména korunovou část stromu, což ztěžuje včasné vyhledání napadených stromů. Na ležící stromy nalétává jen výjimečně.

Lýkožrout lesklý

Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) se vyvíjí pod kůrou větví starých smrků ve vrcholové části koruny nebo na mladých stromcích.

Příčina kůrovcové kalamity

V posledních deseti letech se v naší zemi postupně zvyšuje průměrná teplota. Zároveň se snižuje počet deštivých dnů, přibývá extrémních bouřek a přívalových dešťů. Kvůli vyšší teplotě se zvyšuje vypařování. To všechno vede k tomu, že se snižuje vlhkost v lesích.

Hlavní hospodářskou dřevinou je v naší zemi smrk ztepilý. Smrk trpí nedostatkem vláhy, pokud jsou srážky nižší než 600 mm za rok. Smrk není schopný využívat klesající hladinu spodní vody, protože má mělký kořenový systém, který proniká jen do hloubky několika decimetrů.

Dřeviny, které jsou oslabené suchem, nedokážou vytvářet obranné látky (např. pryskyřici) a podléhají podkornímu hmyzu nebo houbovým onemocněním (václavka). Dlouhotrvající vysoké teploty navíc urychlují vývoj běžných druhů kůrovců, takže dochází k navýšení počtu generací.

Obrana proti kůrovci

Vlastníci lesů mají podle lesního zákona povinnost chránit lesní porosty před škodlivým hmyzem a zabránit jeho dalšímu šíření. Totéž platí i pro osoby, které skladují napadené dřevo.

Základem ochrany lesa proti kůrovci je vyhledávání stromů napadených kůrovcem, jejich těžba a asanace, tj. zahubení kůrovce, který se v těchto stromech pod kůrou vyvíjí.

Při obraně proti kůrovci se také používají odchytová zařízení, zejména lapáky, a feromonové lapače.

Lapák je pokácený a odvětvený strom, který je podložený, aby brouci mohli využívat celou plochu kmene. Strom je obvykle zakrytý větvemi, aby se zpomalilo vysychání kůry. Strom se kácí před začátkem rojení, zpravidla do konce března. Lapáky se musí kontrolovat, jak jsou obsazené. Pokud je třeba, musí se včas skácet další lapáky. Zároveň se musí kontrolovat vývoj lýkožroutů, aby bylo možné lapáky včas asanovat, tj. zahubit kůrovce před začátkem dalšího rojení.

Feromonový lapač je umělohmotná past, ve které je zavěšen feromonový odparník. Lapače se dávají na ohrožená místa. Kontrolují jednou za 7 až 14 dnů, brouci se z nich odebírají a hubí.

Obrana proti kůrovci v období kalamity

V období kůrovcové kalamity je třeba v krátké době skácet a zpracovat velké množství napadených stromů, aby se zabránilo dalšímu šíření kůrovce. Problémy mají majitelé lesů, těžařské firmy i dřevozpracující průmysl.

Mimo jiného chybí pracovníci pro práci v lese. Odhaduje se, že jen pro zabezpečení prací pro státní podnik Lesy České republiky chybí minimálně 2000 pracovníků.

Skladovací kapacity lesnických a dřevozpracujících podniků jsou už téměř naplněné.

Změna struktury lesů

Odborníci se shodují na tom, že je třeba změnit strukturu lesů. Smrky je nutné postupně nahrazovat stromy, které jsou odolnější vůči suchu (listnaté stromy). Lesy by měly být pestré, pokud jde o druhovou skladbu i o stáří stromů.

Strukturu lesů není možné změnit rychle, protože při běžném hospodaření se ročně obnoví zhruba jedno procento lesních porostů. Ale ke změnám postupně dochází. Ve skladbě dřevin v našich lesích sice stále převažují jehličnany, především smrk. Ale podíl jehličnatých dřevin, zejména smrku, se snižuje. A naopak se zvyšuje podíl listnaných dřevin.

Použité zdroje:

http://www.lesaktualne.cz/stitky/kurovcova-kalamita

https://lesycr.cz/kurovcova-kalamita/

http://www.lesaktualne.cz/stitky/kurovcova-kalamita

http://www.enviweb.cz/111218

https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/nejhorsi-kalamita-v-historii-20170603.html

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/aktualni-situace-chradnuti-smrkovych-porostu-a-kurovcova-kalamita-z-pohledu-lesu-cr

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a tři