Eurozóna vznikla 1.ledna 1999. Řesko bylo do eurozóny přijato v roce 2001, o jeho přijetí bylo rozhodnuto na zasedání Evropské rady v Santa Maria de Feira v červnu 2000. Toto rozhodnutí bylo přijato na základě konvergenční zprávy, kterou vydala Evropská centrální banka v roce 2000. Ve zprávě bylo uvedeno, že Řecko v roce 1999 splnilo všechny požadavky s výjimkou celkové výše veřejného dluhu.
V roce 1999 činil poměr celkového veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu 104,4 %. Podle jednoho z konvergenčních kritérií by však tento poměr měl být maximálně 60 %. Evropská centrální banka ve zprávě vyjádřila obavy, zda bude Řecko schopné veřejné zadlužení snižovat.
Období do vypuknutí krize
Od přijetí eura až do propuknutí dluhové krize Řekové zdánlivě zažívali hospodářsky úspěšné období. V roce 2007 byl růst HDP v Řecku 4,2 %.
Investoři důvěřovali zemi, ve které se platí eurem a Řecko bylo zároveň čistým příjemcem ve vztahu k evropskému rozpočtu. To umožnilo řecké vládě financovat státní výdaje bez toho, že by se musela zabývat neefektivitou státní administrativy. Neřešilo se ani zaostávání řecké ekonomiky za vyspělejšími členy eurozóny. Tyto problémy se projevovaly ve vysokých deficitech státního rozpočtu a schodcích platební bilance.
Korekce údajů o deficitech státního rozpočtu
V roce 2004 byla Řecká vláda nucena oznámit Evropské komisi, že byla nucena korigovat údaje o deficitu státního rozpočtu za období 2000 až 2003. Na základě tohoto sdělení ověřila Evropská komise údaje už od roku 1997. Bylo zjištěno, že v letech 1997 až 2003 byly řecké statistické údaje záměrně zkreslovány ve prospěch Řecka.
Dluhová krize
Dluhová krize propukla v Řecku na konci roku 2009, kdy se snížilo úvěrové hodnocení Řecka a řecký premiér oznámil první z mnoha balíčků rozpočtových škrtů. V květnu 2010 se Evropská unie dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na první záchranné půjčce pro Řecko. Půjčka byla podmíněna dalšími rozpočtovými škrty a zvyšováním daní. V zemi začaly první protesty proti úsporným opatřením.
V červenci 2011 poskytla eurozóna Řecku druhou záchrannou půjčku. Banky souhlasily s tím, že Řecku odpustí 21 procent dluhů. V říjnu 2011 schválil řecký parlament další balíček úspor, protože se zemi nedařilo dodržovat podmínky mezinárodní půjčky kvůli zhoršující se hospodářské situaci (propad HDP o 7,7 %). V Řecku vypukla další vlna protestů a nepokojů.
Země se dostala do bludného kruhu úsporných balíčků a hospodářského propadu. Úsporné balíčky zahrnovaly mimo jiné vyšší daně, snížení mezd ve státním sektoru, reformu penzí a rozsáhlý privatizační program.
Dopady na řecké obyvatelstvo
Došlo k výraznému snížení životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva, a to zejména zaměstnanců a penzistů. Ve městech je mnoho bezdomovců. Zvýšil se počet sebevražd a psychických onemocnění. Roste počet narkomanů i kriminalita. V zemi se v průběhu krize rychle zvyšovala nezaměstnanost. Ve 4.čtvrtletí roku 2014 byla v Řecku nezaměstnanost 26,1 %.
Měnová politika v eurozóně
Dluhové krize řeší státy výraznými devalvacemi, to znamená znehodnocením měny o mnoho desítek procent. V případě Řecka, které je členem eurozóny, to však není možné.
Přijetím eura se národní státy vzdaly jednoho ze základních nástrojů ke stabilizaci ekonomických výkyvů, kterým je měnová politika. Měnovou politiku eurozóny provádí Evropská centrální banka, která je nezávislým orgánem.
Možnost vystoupení Řecka z eurozóny
Vedou se debaty o možném vystoupení Řecka z eurozóny, o důsledcích pro Řecko a o důsledcích pro členské státy eurozóny. Předpokládá se, že vystoupení Řecka z eurozóny by vedlo ke zhroucení bankovního systému, protože lidé by začali překotně vybírat vklady a investoři by nechtěli v Řecku investovat. V zemi by byla vysoká inflace a recese.
Pokud by Řecko opustilo eurozónu, investoři by se zaměřili na další země, jejichž ekonomika je ve špatném stavu (Španělsko, Portugalsko, Itálie atd.). Při náznaku problémů by investoři z těchto zemí začali stahovat peníze.
Použité zdroje:
http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/recka-dluhova-krize--mesic-po-mesici-000124
https://www.euro.cz/politika/dimitrios-tsomocos-recka-krize-neskoncila-1353569
http://finmag.penize.cz/ekonomika/297615-pet-let-recke-krize
2024 ©