Raoul Wallenberg byl švédský diplomat. Narodil se v roce 1912. Během 2.světové války působil v Budapešti. Zachránil až 100 000 maďarských Židů před holocaustem, a to mimo jiné vydáváním švédských ochranných pasů. Rodina Wallenbergů patřila k nejbohatším a nejváženějším ve Švédsku. Raoul Wallenberg v roce 1930 vystudoval ve Švédsku obory ruština a kreslení. Později vystudovat na Michiganské univerzitě v USA architekturu. Potom pracoval v Jižní Africe. Krátkou dobu pracoval v pobočce dánské banky v Halfě. V roce 1941 se Raoul Wallenberg seznámil s maďarským Židem Kolmanem Lauerem, který vedl exportní firmu, a brzy se stal jeho společníkem. Jako obchodní ředitel pro střední Evropu hodně cestoval. Jezdil také do Maďarska, které byl v té době ještě poměrně bezpečným místem.
Poté, co hitlerovské Německo v roce 1943 prohrálo bitvu u Stalingradu, rozhodlo se Maďarsko vystoupit z nacistické koalice. Německo na to reagovalo tím, že v březnu 1944 Maďarsko obsadilo. Němci začali uskutečňovat masové deportace Židů do vyhlazovacího tábora Osvětim II.- Birkenau. Organizací deportací byl pověřen Adolf Eichmann.
Když organizace War Refugee Board hledala vhodného vyslance, který by mohl v Maďarsku pomáhat ohroženým Židům, byl vybrán právě Wallenberg. Dostal status diplomata a odjel na švédské velvyslanectví do Budapešti. Vytvořil zde síť stovek spolupracovníků, kterou tvořili převážně lidé, kteří dostali švédské ochranné doklady.
S pomocí těchto spolupracovníků a dalších švédských občanů vybudoval Raoul Wallenberg systém tzv. Švédskem chráněných domů. Domy byly označeny nápisy např. Švédská knihovna nebo Švédský výzkumný ústav. Mnoho Židů v Budapešti přežilo válku právě v těchto domech, kterých bylo ve městě 32.
Raoul Wallenberg spolu se svými spolupracovníky zajišťoval pro Židy potravinovou pomoc a hospitalizační péči. Vyráběli švédské ochranné pasy, které rozdávali Židům, aby je ochránili před transportem do Osvětimi.
Když se v lednu 1945 Wallenberg dozvěděl o nacistickém plánu na vyhlazení Židů, kteří žili v budapešťském ghettu, napsal vrchnímu veliteli wehrmachtu v Maďarsku. Pohrozil mu, že bude po válce stíhán za válečné zločiny. Díky tomu se tento plán neuskutečnil.
Na začátku roku 1944 žilo v Budapešti přibližně 700 tisíc Židů. Když Raoul Wallenberg přijel v červenci 1944 do Budapešti, žilo jich už pouze 230 tisíc. Konce války se ve městě dožila asi polovina z nich, přibližně sto tisíc jich vděčí za život právě Wallenbergovi.
Zmizení
V lednu 1945 byl Raoul Wallenberg zatčen protišpionážním oddílem SMERS 2.ukrajinského frontu Rudé armády a převezen do Sovětského svazu do vězení Lubjanka v Moskvě. Byl obviněn ze špionáže pro Spojené státy. Když se vyjasnilo, že Wallenberg je v sovětském vězení, začalo mnoho lidí usilovat o jeho osvobození. Bojovala za něj vlastní rodina ve Švédsku, jeho maďarští přátelé i významné světové osobnosti. Marně.
S největší pravděpodobností se Wallenberg stal obětí čistek sovětského vůdce Josifa Stalina. Podle oficiálního stanoviska Moskvy z února 1957 zemřel v moskevské věznici v červenici 1947 na infarkt.
Existují však svědectví několika bývalých vězňů ze sovětských gulagů, kteří se údajně s Raoulem Wallenbergem setkali i po roce 1947.
Ocenění
Po válce se Raoul Wallenberg stal pro Švédsko národním hrdinou. Byl oceněn i několika dalšími státy. V Izraeli mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy. Získal čestné občanství Spojených států, Kanady a Izraele.
Použité zdroje:
http://zidovskelisty.blog.cz/1208/raoul-wallenberg-zachrance-tisicu
2024 ©