Šestidenní válka proběhla 5. až 10. června 1967. Jednalo se o vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Konfliktu se zúčastnily také jednotky Iráku, Saudské Arábie, Súdánu, Tuniska, Maroka a Alžírska.
Arabská koalice byla v této válce poražena. Egypt ztratil Gazu a celý Sinaj, Jordánsko východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu a Sýrie Golanské výšiny.
Situace před válkou
Již od roku 1963 docházelo pravidelně ke střetům na izraelsko-syrských hranicích. V květnu 1967 představitelé Izraele znovu varovali Sýrii, že na provokace na hranicích odpoví Izrael velmi tvrdě.
Tato prohlášení jsou považována za důvod, proč egyptský prezident Gamál Abd an-Násir požádal velitele vojsk OSN na Sinaji, aby se mezinárodní vojska stáhla. V polovině května 1967 k tomu skutečně došlo.
Gamál Abd an-Násir
Pozice jednotek OSN začali obsazovat příslušníci egyptské armády. Dne 20.května 1967 byla v Izraeli vyhlášena částečná mobilizace. Dne 22.května Egypt uzavřel Tiranskou úžinu pro izraelské lodě a zároveň ji uzavřel pro neizraelské lodě, které dopravovali do Izraele strategický materiál.
Izrael tak byl odříznut od hlavních obchodních tras. Uzavření Tiranské úžiny bylo aktem agrese z pohledu mezinárodního práva. Spojené státy v poselství zaslaném Sovětskému svazu upozornily, že Izrael má právo na vojenskou odpověď.
Válka byla na spadnutí. Arabská vojska vedl k válce nacionalismus a nenávist k Izraeli. Arabským národům však nešlo o přežití. Naopak Izrael musel bojovat o holou existenci. Pokud by prohrál, mohlo to znamenat konec izraelského státu.
Vedení izraelské armády si uvědomovalo nutnost prvního úderu jako nejlepšího možného nástroje k vítězství.
První den války
Bojové akce byly zahájeny operací Moked. Jednalo se o letecký útok proti Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Izraelským letadlům se podařilo egyptské letectvo překvapit. 419 egyptských letadel (90 %) bylo zničeno na zemi.
Egyptský prezident Násir však svým spojencům Jordánsku a Sýrii oznámil, že Egypt útok úspěšně odrazil. Jordánsko a Sýrie tedy zahájily nálety na Izrael, ale ty byly odraženy. Potom následoval úder na syrská a jordánská letiště a zničení téměř letadel těchto zemí. Izrael ovládl vzdušný prostor nad celým bojištěm.
Poté izraelské pozemní vojsko zahájilo postup na Sinaj a do pásma Gazy. O pohybu svých jednotek po celý první den Izrael mlčel. Egyptský rozhlas naopak vysílal zprávy o postupu svých jednotek a o významných vítězstvích egyptské armády. Na základě těchto mylných zpráv zahájily útok i syrská a jordánská vojska, která očekávala podporu egyptské armády.
Moše Dajan, izraelský ministr obrany, označil syrskou a jordánskou frontu za vedlejší. Na prvním místě byla porážka egyptské armády.
Spojené státy se snažily zajistit neutralitu Sovětského svazu. To se podařilo, protože i Sovětským svaz uvěřil egyptským zprávám o postupu. Na půdě OSN žádal o nezasahování do konfliktu, aby dal arabským armádám čas na dokončení vítězství.
Moše Dajan
Druhý den války
V noci na 6.června 1967 zaútočilo izraelské letectvo na dělostřelecké pozice syrské armády na Golanských výšinách. Izraelské jednotky postupovaly přes Sinajský poloostrov k Suezskému průplavu. Další jednotky izraelské armády dokončily obklíčení Jeruzaléma. Odpoledne přijala OSN rezoluci, ve které požadovala zastavení palby.
Třetí den války
Ráno vstoupili izraelští výsadkáři do Starého města v Jeruzalémě. Dopoledne Izraelité obsadily Chrámovou horu. Izraelská armáda obsadila celý Sinajský poloostrov a Západní břeh Jordánu.
Čtvrtý den války
Izraelský ministr obrany Moše Dajan vydal rozkaz k obsazení východního břehu Suezského průplavu.
Pátý den války
Ráno byl vydán rozkaz k útoku na Golanské výšiny.
Šestý den války
Izraelská armáda ovládla Golanské výšiny, utrpěla však přitom velké ztráty. Bylo obsazeno město Kunejtra. Golanské výšiny, které leží na hranicích Izraele a Sýrie, jsou významné pro svou strategickou polohu. Z jejich vrcholů může být ostřelována velká část severu Izraele, včetně velmi důležitého vodovodu, který spojuje severní a jižní část státu.
Sovětský svaz pohrozil Izraeli vojenskou intervencí, jestliže nepřistoupí na zastavení palby. USA doporučily Izraeli zastavení palby přijmout. Tento den večer šestidenní válka oficiálně skončila.
Po válce
Izrael a USA upevnily své vztahy. Spojené státy se staly velmocenským garantem izraelské bezpečnosti. Pro Sovětský svaz znamenal výsledek šestidenní války prohru. Ukázalo, že pokus o zničení Izraele by vedl ke konfrontaci se Spojenými státy.
Výsledek války sice způsobil, že část arabských zemí se přiklonila k Sovětskému svazu. Ale představitelé Sovětského svazu si byli vědomi, že dodávají zbraně zemím, které z politického hlediska nejsou schopni ovládat.
Poválečná mírová jednání
Poválečná mírová jednání zahrnovala dvě hlavní události: přijetí Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 a summit arabských zemí v Chartúmu v srpnu 1967.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 se ukázala jako nepřijatelná pro všechny strany. Izrael podmiňoval vyklizení okupovaných území uzavřením mírových smluv. Rezoluci odmítal proto, že v ní vůbec nebylo zmíněno slovo Izrael. Arabské země odmítaly rezoluci přijmout, protože z jejího kontextu vyplývalo, že jednou ze stran je právě Izrael. Přijetí rezoluce by se tedy rovnalo uznání státu Izrael.
Summit arabských zemí v Chartúmu výslovně zakazoval arabským státům vyjednávat s Izraelem.
Použité zdroje:
http://dejiny.wz.cz/studena/bitvy/sesti/sesti.html
http://studena.valka.cz/sestidenni.htm
https://www.valka.cz/15177-Pravda-a-myty-o-sestidenni-valce
http://www.armyweb.cz/clanek/sestidenni-valka-konflikt-ve-kterem-izrael-nakopal-zadek-vsem-okolo
2024 ©