Tábory Gulag

Napsal Markéta (») v neděli 21. 4. v kategorii Historie, přečteno: 45×

Pracovní tábory, ve kterých byla využívána otrocká práce vězňů, se začaly v Sovětském svazu budovat už za vlády bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Rozvoj pak pokračoval za Stalinovy hrůzovlády a tábory zanikly teprve v roce 1960. Ve skutečnosti ovšem tábory existovaly až do konce komunistického režimu (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem).

Samotný výrazgulag je zkratkou ze slov Glavnoe Upravlenie LAGerej, což je v překladu Hlavní správa táborů. Tu měl později ve 30. a 40. letech na starosti nechvalně proslulý NKVD (Národní komisariát vnitřních záležitostí), jenž vznikl reorganizací OGPU (Sjednocené státní politické správy).

Solovecké ostrovy

První z nechvalně proslulých vězeňských táborů byl založen v bývalém pravoslavném klášteře na Soloveckých ostrovech, které leží v Bílém moři u severních břehů evropské části Ruska. Nově nastolený bolševický režim do táborů začal deportovat nejen zločince, ale i politické vězně a domnělé či skutečné nepřátele režimu.

Hrůzy Soloveckého tábora zvláštního určení i dalších zařízení podobného druhu popsal ve svém díle Souostroví Gulag ruský spisovatel a disident Alexandr Solženicyn.

Umístění táborů

Síť pracovních táborů byla rozeseta po celém území Sovětského svazu, hlavně pak v odlehlých oblastech nevhodných pro život.

Bezkonkurenčně nejhorší místo v celém Gulagu byla soustava sovětských trestných táborů na Kolymě. Nikde jinde úmrtnost nedosáhla tak vysokých hodnot.

Podmínky v táborech

Vězni museli v táborech pracovat dlouhé hodiny v nevyhovujících podmínkách. K tomu si můžeme připočíst nedostatek jídla, nemoci, nedostatečnou lékařskou péči, úrazy nebo umrznutí, špatné nářadí, nedostatečné oblečení a nesplnitelné normy. Kdo normu nesplnil, často nedostal svůj už tak hubený příděl jídla (nebo mu byl ještě zmenšen).

Ve dvacátých letech vězni pracovali především na těžbě dřeva a jeho transportu. Později byli vězni využíváni při těžbě nerostných surovin, zejména železné rudy, zlata či uhlí. Od první poloviny třicátých let pracovali vězni především na stavbách (Bělomořský kanál, přehrady, silnice, železniční trati).

Počet táborů

Od vzniku Sovětského svazu až do roku 1960, kdy byly Gulagy oficiálně zrušeny, bylo minimálně 476 správ. Neznamená to však počet jednotlivých táborů, neboť jich pod jednu správu často spadalo vícero. Táborů bylo několik tisíc a některé z nich byly navíc stěhovány. Například při stavbě železnice byl po dokončení úseku trati tábor přemístěn na další úsek.

Počet obětí

Odhady historiků uvádějí celkový počet vězňů gulagů na 15 až 18 milionů. Nejméně 1,5 milionu vězněných pobyt v táborech nepřežilo. Oběťmi sovětských gulagů nebyly jen lidé ze Sovětského svazu, ale i občané dalších zemí.