Šíité a sunnité - rozdíly

Napsal Markéta (») ve čtvrtek 18. 6. 2015 v kategorii Islám, přečteno: 3919×
ostatni-texty/mesita.jpg

Islám vznikl v sedmém století našeho letopočtu. Podle Koránu se židům a křesťanům dostalo vedení od Boha, ale ti často překrucovali poselství svých proroků. Proto Bůh obnovil své poselství v Koránu, který zjevil proroku Mohamedovi. Mohamed chápal islám jako završení náboženských dějin a uvedení judaismu a křesťanství na pravou míru.

Po smrti proroka Mohameda se uvnitř islámu utvořily dvě hlavní větve: šíité a sunnité. Při rozdělení islámu nešlo ani tak o náboženské rozdíly jako o to, kdo se má stát právoplatným chalífou.

Sunnité

Sunnité tvoří hlavní proud islámu, představují 90 procent všech muslimů. Po rozdělení obce věřících v otázce nástupnictví nesdíleli názor, že vedení obce by mělo zůstat v rukou přímých potomků Mohameda (tedy jeho zetě Alího), ale hájili zachování nástupnictví v rodu Kurajš. V roce 661 souhlasili s přijetím politické moci rodem Umajjovců. 

Sunna

Sunnité se sami označují jako stoupenci sunny. To znamená, že odmítají každou odchylku od pravidel, která jsou stanovena v Koránu a sunně. To je namířeno především proti šíitům, kteří podle jejich pojetí opustili sunnu. Sunna (v překladu cesta nebo zvyk) je jedním z pramenů islámského práva. Jedná se o soubor výroků a činů Mohameda od té doby, kdy se ve svých čtyřiceti letech stal prorokem.¨ 

Ulamá

Sunnitský islám nemá žádnou církevní organizaci, nemá kněze. K modlitbě svolává věřící muezzin. Roli duchovenstva plní tzv. ulamá. Jsou to učenci, kteří se zabývají jak telologickými, tak i právnickými otázkami. Je to důsledek toho, že muslimové měli téměř od začátku svůj vlastní stát a museli řešit otázky zákonodárné, sociální atd. 

Ulamá bývají absolventy islámských škol a univerzit. Působí mimo jiné jako soudci, imámové mešit, recitátoři Koránu, muezzinové a učitelé v islámských školách. 

Mekka

Šíité 

Šíité kritizovali sunnitská dogmata. Šía se rozvíjela bez opory státní moci a její vyznavači byli pronásledováni, a to v nich upevňovalo jejich víru ve vlastní pravdu. 

Doktrína imámátu 

Potřeba Bohem vedené autority vyústila v doktrínu imámátu. Podle ní Mohamed předal svému zeti Alímu dar božského posvěcení, který ho učinil neomylným. Tento dar přecházel dál na jeho potomky a opravňoval je k vedení muslimské obce.

Skrytý imám 

Řada imámů z rodu Alího působila veřejně. Poslední dvanáctý odešel, aby působil jako „skrytý imám“ a vrátil se na zem jako mahdí. Po dobu jeho nepřítomnosti ho zastupují nejvyšší duchovní, na které přechází božské posvěcení (neomylnost a neschopnost zhřešit). Tím je dokládána nadřazenost šíitského duchovenstva nad světskou mocí.

Otázka, který z potomků Alího je skrytý imám, se stala příčinou vzniku mnoha odnoží šíitské větve islámu. Pod označením šíité jsou zahrnuty všechny skupiny a sekty, které uznávají Alího jako jediného právoplatného Mohamedova nástupce. 

Šíité v Iránu 

Největšího politického úspěchu dosáhl většinový směr šíy zvaný isná ašaríja, který se vstupem Safíjovců  na íránský trůn v roce 1501 stal a dodnes zůstal státním náboženstvím v Íránu. Po íránské islámské revoluci v roce 1979 ajatolláh Chomejní posílil společenské postavení šíitského duchovenstva. Učinil ho jediným vykonavatelem politické moci a garantem správnosti společenského života. 

Šíité však žijí i v dalších zemích: v Iráku, Bahrajnu, Libanonu, Sýrii, Ázerbajdžánu, Pákistánu, Indii, Africe i jinde.

Dívka

Použité zdroje:

http://www.hedvabnastezka.cz/rady/sunnite-siite-a-dalsi-sekty/

http://www.dejepisvkostce.estranky.cz/clanky/islam---sunnite-a-siite.html

http://abchazie.cz/sunnitsky-islam.php

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook Google Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.