Úbytek včel v Evropě

Napsal Markéta (») v sobotu 18. 4. 2020 v kategorii Příroda, přečteno: 762×

Včely jsou velmi důležité pro zemědělství. Opylováním zemědělských plodin zajištují včely produkci potravin. Zároveň včely udržují biodiverzitu, jsou tedy důležité i pro životní prostředí.

V Evropě závisí na opylení včelami 84 % druhů rostlin a 76 % produkce potravin. Úbytek včel způsobují pesticidy, zejména neonikotinoidy (podobající se nikotinu), které ovlivňují nervový systém hmyzu, jejich váhu a reprodukční systém.Úbytek včel způsobují talé klimatické změny, včelí škůdci a nemoci.

Nikotinové pesticidy se používají jako prostředek pro ošetření semen coby prevence proti škůdcům před zasazením. Rostliny však dokáží pohltit maximálně 20 % těchto chemikálií. Zbytek se dostává do životního prostředí a tím i k včelám. Podle nedávné studiebylo 75 % medu po celém světě kontaminováno pesticidy z rodu neonikotinoidů.

Krajina přestává kvést

Podle některých odborníků je jednou z příčin ubytku včel i to, že krajina přestává kvést. Kvůli intenzifikaci zemědělství mizí z krajiny pestré květnaté louky, staré sady plné květin a kvetoucí meze. Kromě krátké doby, kdy právě kvetou zemědělské plodiny, nemají včely dostatek potravy.

Sečení by proto mělo probíhat tak, že kus každé louky vždy zůstane kvést a poseče se později.

Varroáza

Varroáza je parazitní onemocnění včelího plodu i dospělých včel, které vyvolává roztoč Varroa destructor. Do Česka pronikl postupně z Asie přes Balkánský poloostrov koncem 70. let.

Napadené včely mají zdeformované křidýlka i bříška a zkrácenou délku života. Léčba onemocnění je nutná každoročně, protože roztoč vyvolávající nemoc nemá ve zdejším klimatickém pásmu přirozeného nepřítele.

Mor včelího plodu

Mor včelího plodu je závažné onemocnění včelích larev. Nemoc způsobuje bakterie Paenibacilus larvae larvae.

Včelí plod (larvy) se nakazí sporami mikroba v potravě. Spory v žaludku larvy do 24 hodin vyklíčí a rychle se množí. Se vzrůstajícím množstvím patogenu roste i koncentrace toxických enzymů a tělní buňky larvy se doslova rozpouštějí. To umožňuje mikrobu pronikat do dalších částí těla larvy.

Po zavíčkování buňky hyne larva na celkovou sepsi. Zbytky jejího těla postupně vysychají a mění se v hnědočerný příškvar na dně buňky. Včely se snaží příškvar odstranit a tím roznášejí infekci po plástech.

Dospělé včely jsou vůči nákaze odolné. Spory v jejich žaludku nevyklíčí, uchovají si však životaschopnost. Spolu s výkaly se dostávají mimo tělo a mohou být znovu zdrojem nákazy. Včelstvo postupně slábne a po 3 až 4 letech hyne. Chorobou oslabené včelstvo provokuje loupeživý nálet cizích včel, a tak se stává potenciálním zdrojem šíření nákazy do dalších včelstev.