Kurdové jsou íránský národ, který žije v odlehlých oblastech Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny ve svém okolí.
Počet Kurdů
Největší počet Kurdů žije v Turecku (přibližně 11 až 14 milionů), Íránu (4,8 až 7 milionů), Iráku (4 až 6,5 milionů) a Sýrii (1,6 milionů). V Evropě žije nejvíce Kurdů v Německu (0,5 až 0,8 milionů).
Kurdština
Kurdština patří k severozápadní skupině íránských jazyků, které spadají k indoevropské větvi. Mezi íránské jazyky patří zhruba 40 jazyků, kterými mluví 150 až 200 milionů lidí, zejména v oblasti Středního a Blízkého východu – v Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Tádžikistánu, Iráku, Turecku a na Kavkaze.
Utlačování Kurdů
Kurdové jsou v současné době v zemích, kde žijí, utlačování, jsou oběťmi diskriminace. Saddám Husajn, který byl iráckým prezidentem v letech 1979 až 2003, nechal povraždit tisíce Kurdů plynem.
Nejednotnost Kurdů
Asi největší překážkou v získání autonomie Kurdů, případně i vytvoření vlastního státu, je jejich roztříštěnost. Kurdský jazyk se dělí na dva dialekty (kurmanji a sorani). Tyto dialekty se navzájem liší nakolik, že si jejich uživatelé navzájem prakticky nerozumějí.
Kurdové jsou muslimové, z toho je většina sunnitů. Nemalou skupinu však tvoří i šíité. Existuje mnoho národně osvobozeneckých skupin, které se prohlašují za jediné zástupce kurdské menšiny. Tyto skupiny mezi sebou spolupracují jen výjimečně. Problémem je i skutečnost, že Kurdové žijí na území několika států (Turecko, Írán, Irák, Sýrie).
Kurdistán
Kurdové jsou jedním z nepočetnějších národů světa, které nemají svůj vlastní stát. V minulosti byla slovem Kurdistán označována provincie v Perské říši, které vládl turecký kmen Seldžuků. Jednalo se o období od 11. do 13.století.
Kurdistán potom existoval ještě jednou. V 19.století to byla provincie v Osmanské říši. Tato provincie však byla v rámci vládních reforem brzy zrušena.
Postavení Kurdů není dodnes v jednotlivých zemích uspokojivě vyřešeno. Kurdské požadavky na nezávislost všechny země odmítají. Záporně se staví i k možnosti přiznání nějakého stupně autonomie.
Použité zdroje:
2024 ©