Velký skok byl oficiální název politiky Číny, která byla uplatňována od roku 1958 do roku 1962 v rámci Druhého pětiletého plánu Čínské lidový republiky.
Čínský vůdce Mao Ce-tung chtěl politickými a hospodářskými opatřeními rychle zvyšovat čínskou produkci. Jeho cílem bylo, aby se během patnácti let stala Čína ekonomickou velmocí. Zároveň chtěl vybudovat komunismus. Následkem této politiky však byl největší lidmi vyvolaný hladomor v dějinách, jehož obětí se staly desítky miliónů lidí.
Rozdělení obyvatelstva do komun
V roce 1958 byli obyvatelé Číny rozděleni do desítek tisíc komun, které tvořily základní ekonomické a správní jednotky. Tyto komuny měly být soběstačné a odpovědné za své výsledky.
Odhaduje se, že každá komuna měla kolem 25 tisíc lidí, velké komuny až 100 tisíc lidí. V komunách patřilo všechno všem, soukromé vlastnictví tam nemělo místo.
Výroba oceli v období Velkého skoku
Velký skok přinesl i změnu průmyslové politiky. Zjistilo se, že velké a střední ocelárny nebudou schopny plnit velkolepý plán výroby oceli. Proto bylo rozhodnuto, aby se na výrobu oceli používaly i malé pece na venkově.
Čínská vláda mimo jiné nařídila, aby každá komuna vybudovala vlastní vysoké pece a zvýšila tím výrobu oceli v Číně. Většina vesničanů se naučila tavit ocel na základě naučného článku, který byl zveřejněn ve stranických novinách. Nebyl však zabezpečen přísun železné rudy ani paliva.
Primitivní tavné pece na čínském venkově
Obyvatelé byli nuceni tavit své nářadí, tedy například pánve, hrnce, motyky, sekery a další věci, které jim později samozřejmě chyběly. Kvůli palivu vykáceli stromy široko daleko. Později museli oheň v pecích udržovat dřevěným vybavením svých domů nebo dokonce pálit celé domy.
Když nářadí došlo, byli obyvatelé lidovými komisaři donuceni jít do hor hledat „železnou rudu“. A to i tehdy, když se v daném pohoří železná ruda nikdy nevyskytovala a nikdo z obyvatel nevěděl, jak železná ruda vypadá. Bezradní lidé pak do vysokých pecí házeli všechny kameny, které aspoň trochu připomínaly kov.
Už na počátku roku 1959 bylo konstatováno, že kov, který vyrábějí nekvalifikovaní rolníci v pecích z pálené hlíny, zdaleka nedosahuje potřebné kvality. Ke změně politiky však nedošlo.
Situace v zemědělství
Do kampaně na masovou výrobu oceli byl zatažen téměř každý, takže zemědělství bylo velmi zanedbáváno. Nedostatek zemědělských nástrojů a pracovních sil v zemědělství způsobil drastický pokles zemědělské výroby.
Kromě toho byli lidé přinuceni jíst v kolektivních jídelnách, připravovat si jídlo doma bylo zakázáno. Vysoké příděly jídla vedly k tomu, že krizové zásoby byly brzy vyčerpány. Jídlo bylo zadarmo, a to vedlo k velkému plýtvání.
Navíc v roce 1960 došlo k rozkolu se Sovětským svazem, který z tohoto důvodu zastavil svou hospodářskou pomoc Číně. Společně s nízkou úrodou to vedlo k obrovskému hladomoru v letech 1959 až 1961.
Hladomor
V některých částech země zemřelo až 40 % obyvatelstva hladem a v důsledku nemocí. Podle pamětníků se případy kanibalismu vyskytovaly v každé vesnici.
Když se rolníci snažili ukrást obilí z obilných sil, komunistická strana dala příkaz střílet do davu. Zabití byli označeni za kontrarevolucionáře. Hladomor velmi postihl provincie Gansu, Shandong, Henan, Anhui, Hubei, Hunan, Sichuan a Guangxi.
Počet obětí
Odhady počtu obětí hladomoru v Číně v letech 1959 až 1961 se podle jednotlivých zdrojů výrazně liší. Pohybují se od 20 do 40 miliónů lidí.
Období mezi lety 1958 až 1961 je v čínských učebnicích dějepisu dosud nazýváno „Tři roky přírodních katastrof“.
Použité zdroje:
http://www.ntdtv.cz/historicka-hovori-o-velkem-cinskem-hladomoru
http://www.studijni-svet.cz/cina-a-komunismus-otazka-ze-zemepisu/
https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/velky-krok-vpred-dlouho-utajovany-hladomor