Historie

Arménská genocida je souhrnné označení pro zabití přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 až 1918. Spolu s Armény byli terčem útoků i další křesťanské menšiny v Osmanské říši: Řekové (až 400 000 mrtvých) a Asyřané (až 200 000 mrtvých). číst dál

Stepan Bandera byl vůdcem ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959. Byl předsedou radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci. číst dál

Ve 20. letech dvacátého století bylo v Sovětském svazu zhruba 25 milionů rolnických hospodářství. Úroveň zemědělství byla velmi primitivní a zaostalá. číst dál

Pracovní tábory, ve kterých byla využívána otrocká práce vězňů, se začaly v Sovětském svazu budovat už za vlády bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Rozvoj pak pokračoval za Stalinovy hrůzovlády a tábory zanikly teprve v roce 1960.  Ve skutečnosti ovšem tábory existovaly až do konce komunistického režimu (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem).  číst dál

Na počátku dvacátého století bylo Rusko jednou z nejzaostalejších zemí Evropy. V 19. století se car Alexandr II. pokusil zemi reformovat. Provedl reformy soudnictví, armády, územní správy a také zrušil nevolnictví. Ale jeho nástupce Alexandr III. opět nastolil autokratický styl vlády. číst dál

Hladomor na Ukrajině trval od dubna 1932 do listopadu 1933. Na jaře 1933 dosáhl svého vrcholu. Nevíce byly postiženy dnešní Poltavská, Sumská, Charkovská, Čerkaská, Kyjevská a Žytomyrská oblast. číst dál

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy, které byly spáchány od února 1943 do února 1944 v oblasti Volyně. Tyto vraždy spáchali členové Ukrajinské povstalecké armády (UPA) s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva. číst dál