Historie

Arménská genocida je souhrnné označení pro zabití přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 až 1918. Spolu s Armény byli terčem útoků i další křesťanské menšiny v Osmanské říši: Řekové (až 400 000 mrtvých) a Asyřané (až 200 000 mrtvých). číst dál

Stepan Bandera byl vůdcem ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959. Byl předsedou radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci. Stepan Bandera se narodil 1. ledna 1909 v Haliči. Od roku 1919 studoval Stepan Bandera na ukrajinském gymnaziu ve Stryji, studia dokončil roku 1927. V září 1928 se přestěhoval do Lvova a zapsal se na agronomické oddělení Vysoké školy polytechnické, kde studoval do roku 1933. číst dál

Ve 20. letech dvacátého století bylo v Sovětském svazu zhruba 25 milionů rolnických hospodářství. Úroveň zemědělství byla velmi primitivní. číst dál

Pracovní tábory, ve kterých byla využívána otrocká práce vězňů, se začaly v Sovětském svazu budovat už za vlády Vladimíra Iljiče Lenina. Rozvoj pak pokračoval za Stalinovy hrůzovlády a tábory zanikly teprve v roce 1960.  Ve skutečnosti ovšem tábory existovaly až do konce komunistického režimu (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem).  číst dál

Na počátku dvacátého století bylo Rusko jednou z nejzaostalejších zemí Evropy. V 19. století se car Alexandr II. pokusil zemi reformovat. Provedl reformy soudnictví, armády, územní správy a také zrušil nevolnictví. Ale jeho nástupce Alexandr III. opět nastolil autokratický styl vlády. číst dál

Hladomor na Ukrajině trval od dubna 1932 do listopadu 1933. Na jaře 1933 dosáhl svého vrcholu. Nevíce byly postiženy dnešní Poltavská, Sumská, Charkovská, Čerkaská, Kyjevská a Žytomyrská oblast. číst dál

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy, které byly spáchány od února 1943 do února 1944 v oblasti Volyně. Tyto vraždy spáchali členové Ukrajinské povstalecké armády (UPA) s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva. číst dál

Československé legie byly jednotky zahraničního vojenského odboje v období první světové války. Název Československé legie vznikl až po válce, za války se používalo označení revoluční dobrovolná vojska, později zahraniční československá vojska. Vojska začala vznikat už v roce 1914 z dobrovolníků, kteří se hlásili především do carské armády v Rusku. číst dál