Kolyma - tábory nucených prací

Napsal Markéta (») ve čtvrtek 4. 6. 2015 v kategorii Historie, přečteno: 2389×

Kolyma je řeka v severovýchodní části Sibiře, která protéká Magadanskou oblastí a Jakutskou republikou v Rusku. Její délka je přibližně 2 tisíce km. Širokou deltou ústí do Kolymského zálivu Východosibiřského moře (okrajové moře Severního ledového oceánu). Kolyma zamrzá asi na 9 měsíců v roce.

Oblast Kolyma

Od řeky Kolymy je odvozen název této oblasti. Na severu sousedí oblast Kolyma s Východosibiřským mořem a Severním ledovým oceánem, na jihu s Ochotským mořem. Část Kolymy se nachází za severním polárním kruhem a jsou zde velmi tuhé zimy, které trvají šest měsíců. Teploty někdy klesnou až k mínus 60^oC.

Většinu oblasti pokrývá věčně zmrzlá půda. Nacházejí se tady velké zásoby nerostných surovin: zlato, stříbro, wolfram, cín, rtuť, měď atd.

Magadan

Největším městem Kolymy je Magadan, který má asi sto tisíc obyvatel. Magadan byl založen v roce 1929, byl postaven v rámci nucených prací. Je to přístavní město na ruském Dálném východě.

Od třicátých do padesátých let dvacátého století zde bylo sídlo instituce Dalstroj, která organizovala těžbu nerostů (především zlata) na Dálném východě. Dalstroj byl zvláštní státní trust Sovětského svazu, který využíval práci vězňů pracovních táborů Gulag.

Silnice Kolyma

Železnice do města nevede. Silnice Kolyma, kterou vybudovali z velké části vězni, spojuje Magadan s Jakutskem (1826 km). Při výstavbě této silnice zemřely tisíce vězňů, proto se jí začalo říkat „cesta kostí“. Silnice je tvořena hlínou, kamením a štěrkem. Vede přes krásné hory Čerského a Věrchojanského hřbetu, překonává mohutné řeky Aldan, Indigirku a Kolymu.

Důvodem výstavby silnice bylo zpřístupnění oblastí, které jsou bohaté na zlato, stříbro a další nerosty. Zhruba každých 15 km na této trase byl pracovní tábor.

Tábory Gulag

Kolyma se stala známou díky táborům Gulag, které byly vybudovány za Stalinovy vlády. Postupně jich vzniklo přibližně 80. V letech 1932 až 1954 zemřely desítky tisíc lidí cestou do táborů a další stovky tisíc přímo na místě při těžbě zlata a dalších nerostů. Alexandr Solženicyn popsal Kolymu jako „pól chladu a krutosti“ v systému táborů Gulag.

V roce 1937 nařídil Stalin zpřísnění režimu. Vězni museli tvrdě pracovat a příděly jídla byly velmi malé. Bylo běžné pracovat i při velmi nízkých teplotách.

Počet vězňů v oblasti Kolymy výrazně vzrostl v roce 1946. V tomto roce sem byli posláni bývalí sovětští váleční zajatci, které na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda nebo spojenci. Vojáci byli obviněni ze zrady a ze spolupráce s nepřítelem. Často dostali trest 10 nebo dokonce 25 let odnětí svobody.

V roce 1956 nařídil Nikita Chruščov všeobecnou amnestii.