Maďarské povstání bylo celonárodním povstáním proti komunistické diktatuře a sovětské okupaci Maďarska, které trvalo od 23.října do 10.listopadu 1956.
Mezinárodní souvislosti
Předsedou maďarské vlády se stal v roce 1953 Imre Nagy, stalo se to na přímý rozkaz nového vůdce Sovětského svazu Nikity Chruščova. Ale stalinista Rákosi zůstal nadále generálním tajemníkem Maďarské strany pracujících (MDP).
Imre Nagy provedl řadu reforem. Zrušil státní kontrolu nad médii a podpořil veřejnou diskusi o politické a ekonomické reformě. Začal mluvit o svobodných volbách a o vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy. V roce 1955 začal Nagy hovořit o možnosti Maďarska přijmout status neutrality podle rakouského vzoru.
Imre Nagy
Dne 9.března 1955 Rákosi jménem Ústředního výboru MDP Nagye obvinil z revizionismu a protisocialistického nacionalismu. Dne 18.dubna 1955 byl Imre Nagy sesazen ze svého postu a poté byl vyloučen i ze strany.
Po „tajném proslovu“ Nikity Chruščova „O kultu osobnosti a jeho následcích“ v únoru 1956, byl v červenci 1956 promoskevský Rákosi zbaven předsednictví Maďarské strany pracujících. Nahradil ho Ernő Gerő.
V červnu 1956 došlo v Poznani k povstání dělníků, které bylo násilně potlačeno. Nakonec však vedlo ke změnám komunistického vedení a k uvolnění útlaku v Polsku. Tyto zprávy posílily naděje Maďarů na obdobné změny.
Začátek povstání
Dne 23.října 1956 se v Budapešti konala asi 200 tisícová demonstrace na podporu změn v Polsku. Demonstrace se však změnila ve výbuch odporu obyvatelstva proti komunistickému režimu.
Lidé požadovali okamžitý odchod sovětských vojsk, svobodné volby, zrušení cenzury a vytvoření nové vlády. Potom se lidé přesunuli před budovu parlamentu, kde k nim promluvil Imre Nagy. Ale obecný projev bývalého premiéra atmosféru příliš neuklidnil.
Část studentů se snažila dostat do budovy rozhlasu a nechat odvysílat své požadavky. Byli však zajati příslušníky tajné policie ÁVH. Později začali členové ÁVH střílet na demonstranty, kteří byli před budovou rozhlasu a požadovali propuštění studentů.
Někteří demonstranti se zmocnili zbraní a došlo k prvním přestřelkám. O několik hodin později už povstalci dostávali zbraně od sympatizujících policistů a vojáků.
První sovětská invaze
Následujícího dne brzy ráno vyrazila sovětská vojska do ulic Budapešti. Dlouhé řady tanků projížděly městem a střílely do všeho, co bylo osvětlené.
Proběhly první boje mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty. Nejúčinnější zbraní proti sovětským tankům se staly Molotovovy koktejly. Sovětský vpád byl dočasně úspěšný, odpor povstalců však pokračoval.
Demonstrace před budovou parlamentu
Dne 25.října 1956 proběhla před budovou parlamentu velká demonstrace, během které bylo požadováno odstoupení Ernő Gerőa. Příslušníci tajné policie ÁVH, kteří byli ukryti na střechách, začali střílet do bezbranného davu. Zmatené posádky sovětských tanků se ke střelbě také připojily.
Zahynulo přes 200 lidí, více než 300 lidí bylo zraněno. Masakr vyvolal novou vlnu emocí. Začal hon na členy tajné policie ÁVH a jejich následné lynčování. Boje pokračovaly a povstání se rozšiřovalo i do jiných měst. Jednotky maďarské armády přecházely na stranu povstalců a komunistický režim se začal hroutit.
Sestavení nové vlády
Imre Nagy 27.října představil svou novou vládu. Dne 28.října 1956 prohlásil Nagy povstání jako národně demokratické hnutí.
Vyhlášení neutrality
Dne 30.října se sovětské jednotky začaly stahovat z Budapešti. Dne 31.října však vedení Sovětského svazu rozhodlo o potlačení revoluce vojenskou cestou. Když se Imre Nagy dozvěděl o aktivizace sovětských jednotek, naléhal na Organizaci spojených národů, aby se začala zabývat maďarskou otázkou. Dne 1.listopadu 1956 vyhlásil Imre Nagy neutralitu Maďarska a oznámil, že Maďarsko vystupuje z Varšavské smlouvy.
Druhá sovětská invaze
Ráno 4.listopadu začala ofenzíva proti hlavnímu městu. Boje povstalců se sovětskými vojáky pokračovaly v Budapešti a v dalších městech asi týden.
Prudké boje probíhaly v celé zemi, ale síly bojujících stran byly velmi nevyrovnané. Sověti měli skvělou výzbroj a podporu letectva. Maďaři bojovali všemi prostředky, které mohli sehnat. Rusové pustošili celé čtvrti, o kterých si mysleli, že se tam skrývají povstalci. Pro dobytí Budapešti musela sovětská armáda nasadit i tehdy nejmodernější proudové stíhačky MIG-15.
Dne 7.listopadu přijel do Budapešti János Kádár v čele své promoskevské vlády. Boje povstalců se sovětskými jednotkami trvaly až do 10.listopadu 1956. Celkový počet obětí není možné přesně vyčíslit, jednalo se o tisíce až desetitisíce lidí.
Maďarská normalizace
Do ledna 1957 Kádárova vláda potlačila poslední zbytky svobody a začaly čistky. Byly zavedeny mimořádné soudy a bylo vyneseno 22 tisíc trestů odnětí svobody a 229 rozsudků smrti. Přibližně 13 tisíc lidí bylo posláno do internačních táborů.
Ve dnech 9. a 15.června 1958 se za zavřenými dveřmi konal proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky. Všichni byli shledáni vinni ze spiknutí za účelem svrhnout lidově demokratický režim. Imre Nagy a dva jeho spolupracovníci byli popraveni 16.června 1958. Ostatní spolupracovníci Imre Nagyho byli uvězněni.
Použité zdroje:
http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/madarske-povstani-v-roce-1956/
http://studena.valka.cz/madarsko_1956.htm
http://www.totalita.cz/vysvetlivky/mad56.php
https://udalosti.signaly.cz/0810/madarske-povstani-1956
https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/securitas-imperii/no24/082-122.pdf
2024 ©