Československá měnová reforma z roku 1953 byla provedena 1.června 1953. Komunistická vláda se tím snažila dosáhnout znehodnocení měny, zrušit přídělový systém a omezit černý trh. Dalším cílem bylo snížit poměr poptávky vůči nízké poválečné nabídce.
Reforma byla označována jako vítězství pracujícího lidu a úder buržoazii. Ve skutečnosti však došlo ke znehodnocení úspor. Propadly vázané vklady všeho obyvatelstva. Životní úroveň většiny obyvatel v zemi poklesla.
Měnová reforma obecně
Měnová reforma je složité a nákladné ekonomické opatření. Zásahem státu nebo jiné moci je změněna hodnota platidla nebo platidlo samo na určitém území.
Přídělový systém
V Protektorátu Čechy a Morava byly od 2.října 1939 zavedeny potravinové lístky. Potravinové lístky se využívají především v dobách přírodních katastrof nebo válečného stavu. V prosinci 1939 byly zavedeny i poukázky na textil a obuv.
Potravinové lístky
V ostatních zemích postupně vázaný trh zanikl (Sovětský svaz 1947, Spolková republika Německo 1948, Polsko 1950). Tím, že v Československu existoval vázaný trh, paralelně k němu vznikl i černý trh.
Přídělový systém nebyl po roce 1948 pro každého. Lístky na zboží z vázaného trhu nedostávali nepřátelé režimu (živnostníci, bývalí továrníci…). Ceny na volném trhu byly několikanásobně vyšší než ceny na vázaném trhu. Vzhledem k špatné ekonomické situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31.května 1953. Byl zrušen zároveň s provedením měnové reformy.
Události, které předcházely měnové reformě
Na začátku padesátých let 20. století panovala v Československu hluboká ekonomická krize. Spotřebního zboží byl na trhu nedostatek, stále fungoval přídělový systém, který byl zaveden v roce 1939.
Ekonomika sice rostla, ale 32 % strojírenské výroby bylo určeno pro armádu. Polovina všech investic směřovala do těžkého průmyslu.
Provedení reformy
Prezident republiky Antonín Zápotocký učinil nepravdivé prohlášení, aby situaci uklidnil. Uvedl, že obavy o pevnost měny jsou pouze fámou. Druhý den byla oznámena měnová reforma.
Antonín Zápotocký
Dne 30.května 1953 po páté hodině večerní tehdejší předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že stávající bankovky budou platné pouze do konce měsíce. Od 1.června 1953 byly vyměňovány za nové, které byly předem vytištěny v Sovětském svazu.
Staré peníze platily ještě 2 dny. Najednou bylo všude plno (restaurace, kina), obchody byly většinou zavřeny. Lidé se snažili utratit staré peníze za cokoliv, než aby se z nich staly bezcenné papíry. Staré peníze za nové bylo možné vyměnit první 4 dny.
Hotovost do 300 Kč na osobu se přepočítávala v poměru 5:1, to se však týkalo pouze osob, které nebyly vyloučeny z vázaného trhu. U ostatních to byl poměr 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz.
Přepočítání vkladů v bankách
Vklady v bankách do 5000 Kč byly přepočítány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kč nových peněz. Vyšší vklady do 10 tisíc Kč v poměru 6,25:1, vklady do 20 tisíc Kč v poměru 10:1, vklady do 50 tisíc Kč v poměru 25:1 a vyšší vklady v poměru 30:1.
Právě tento krok považovala většina obyvatel za velkou krádež. Členové komunistické strany dostali často lepší kurz, který nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo k nepokojům, především mezi dělníky. Největší odpor vyvolala měnová reforma v Plzni. Nepokoje byly potlačeny silou.
Všechny vklady uložené po 15.květnu 1953 byly vyměněny v poměru 50:1. To platilo pro staré i nově založené vkladní knížky. Postiženi byli hlavně lidé, kteří v obavách z měnové reformy vybírali peníze na větší nákupy. Když zjistili, že za tyto peníze není co koupit, zase je ukládali.
Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech jednotných zemědělských družstev se přepočítávaly 5:1.
Změna cen
Změna cena byla zhruba 10:1 až 5:1.
Zrušení vázaných vkladů bez náhrady
Bez náhrady byly zrušeny veškeré vázané vklady z roku 1945. Vázané vklady vznikly v souvislosti s československou měnovou reformou, která proběhla 1.listopadu 1945.
Cílem této reformy bylo snížit množství peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu. Do té doby se na území státu používalo různé oběživo. V Čechách a na Moravě se používaly protektorátní koruny a v omezené míre také německá marka, na Slovensku slovenská koruna. Po osvobození začalo obyvatelstvo také opět platit prvorepublikovými bankovkami a mincemi.
Při měnové reformě v roce 1945 byly všechny peníze vyměněny v poměru 3:1 za československé státovky vytištěné v Anglii. Každý si mohl vyměnit 500 Kč. Částky, které převyšovaly 500 Kčs, byly povinně složeny na tzv. vázané vklady. Tyto vklady byly zablokovány až do roku 1953, kdy byly při další měnové reformě bez náhrady zrušeny.
Důsledky reformy
Měnová reforma měla závažné dopady v sociální oblasti. Došlo k likvidaci úspor veškerého obyvatelstva. Pravidla reformy vycházela ze třídních aspektů, byly znevýhodněny celé sociální skupiny (např. živnostníci, soukromě hospodařící zemědělci).
Přes některá sociální opatření státu se nejvíc zhoršila situace důchodců, invalidů a rodin s více dětmi. Se zvýšením životních nákladů po měnové reformě se celá společnost potýkala ještě několik let.
Použité zdroje:
http://www.totalita.cz/vysvetlivky/ref_menova_1953.php
http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/menova-reforma-1953/
http://www.pametnaroda.cz/anniversary/detail/id/46?locale=cs_CZ
http://www.penize.cz/ekonomika/255577-60-let-od-penezni-reformy-proc-komunisti-vzali-lidem-penize