Vznik státu Izrael

Napsal Markéta (») ve čtvrtek 29. 10. 2015 v kategorii Historie, přečteno: 2030×

Stát Izrael se nachází při východním pobřeží Středozemního moře. Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy jsou území částečně spravovaná Palestinskou autonomií. Tato území jsou Izraelem okupovaná od šestidenní války v roce 1967. Izrael má přes osm miliónů obyvatel. Většinu z nich (76 %) tvoří Židé. Na konferenci v San Remu v dubnu 1922 bylo rozhodnuto, že se území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem, včetně Jeruzaléma, stane součástí židovské národní domoviny. Rozhodnutí bylo potvrzeno v roce 1922 Společností národů. Bylo přijato Kongresem Spojených států amerických a potvrzeno podepsáním mezinárodního Britského memoranda o Palestině (tzv. Bílé knihy) v roce 1925.

Židovské přistěhovalectví do Palestiny

Poté došlo k masivnímu židovskému přistěhovalectví a vykupování půdy od Arabů. Následkem toho došlo ke vzniku moderního arabského nacionalismu v regionu. V roce 1929 došlo na území Palestiny k velkým arabským nepokojům. V období 1936 až 1939 proběhlo velké arabské povstání. Při něm Arabové dočasně ovládli značnou část mandátu. Velkou Británii to vedlo k přehodnocení postoje k židovskému přistěhovalectví. Zavedla kvóty, aby omezila příliv židovských přistěhovalců.

Plán OSN na rozdělení Palestiny

Plán OSN na rozdělení Palestiny měl vyřešit židovsko-arabský konflikt na území Britského mandátu Palestina. Byl přijat v listopadu 1947 Valným shromážděním OSN.

V Palestině měly vzniknout židovský a palestinský stát. Pro budoucí židovský stát bylo vyčleněno 56 procent území, což bylo 14.461 km². Přibližně 75 procent tohoto území tvořila poušť. Pro arabský stát bylo vyčleněno 42 procent území, tj. 10.846 km². Okolí Jeruzaléma mělo být pod mezinárodní správou.

Zatímco Židé plán na rozdělení přijali, arabská strana plán nekompromisně odmítla.

Vznik Izraele

Britský mandát Palestina skončil 15.května 1948. Den před tím, tj. 14.května 1948, byla v Tel Avivu slavnostně přečtena a podepsána Deklarace nezávislosti Státu Izrael. Deklaraci přečetl David Ben Gurion, který byl prvním izraelským premiérem. Tuto funkci zastával s přestávkou třináct let.

Nový stát byl vyhlášen pouze na místech, které mu přiznal plán Organizace spojených národů na rozdělení Palestiny. Ostatní místa získal později jako důsledek Války o nezávislost, která vypukla den po vyhlášení nezávislosti.

První arabsko-izraelská válka

První arabsko-izraelská válka je v Izraeli nazývána Válkou za nezávislost. Tato válka začala po odchodu britských vojsk z Palestiny a vyhlášení samostatného židovského státu dne 14.května 1948. Na území nově vzniklého státu vpadla vojska sousedních arabských států. Tyto státy jasně deklarovaly úmysl Izrael zničit. Válka mezi Izraelem a Jordánskem, Egyptem, Irákem, Libanonem, Sýrií, Jemenem (omezená účast) a Saudskou Arábií (omezená účast) skončila příměřím v roce 1949.

Izraelský stát uhájil svou existenci, ale získal i část území, které mělo podle Organizace spojených národů tvořit palestinský stát. Z tohoto území uprchlo 400 až 800 tisíc arabských obyvatel. Arabské státy existenci Izraele neuznaly.