Z krajiny mizí ptáci

Napsal Markéta (») v pátek 18. 10. 2019 v kategorii Příroda, přečteno: 1097×

V naší zemi je možné spatřit přibližně čtyři sta druhů ptáků. Zhruba polovina z nich u nás pravidelně hnízdí. Ostatní přes naše území přelétají nebo se objevují nahodile. Počty ptáků v České republice trvale klesají. Populace polních druhů se snížila za posledních 35 let o třetinu. O něco pomaleji se snižují počty lesních ptáků. Úbytek se týká například čápa bílého, poštolky, koroptve, skřivana polního, konipasa lučního, vlaštovky, havrana, špačka nebo vrabce.

Polní ptáci ubývají už od sedmdesátých let minulého století. Příčinou byla kolektivizace zemědělství, rozorávání mezí, rušení remízků, vznik velkých lánů polí. Ptákům chybí zdroje potravy, protože na velkých zemědělských lánech není útočiště pro hmyz.

Situace se ještě zhoršila po vstupu České republiky do Evropské unie. Zemědělství se zintenzivnilo, stroje jsou výkonnější a rychlejší. Pesticidy jsou finančně dostupnější, používají se častěji a v mnoha případech nahrazují orbu. Velký objem plodin je pěstován pro technické účely (např. řepka olejka). Dotace vedou k co největší produkci zemědělských podniků.

Ptáci, kteří hnízdí na budovách (jiřičky, rorýsi, kavky), potřebují dutiny ve střechách, které však postupně mizí. Přičinou je zateplování budov nebo rekonstrukce.

Problémem jsou i prosklené stěny, ať už se jedná o protihlukové stěny podél komunikací nebo skla používaná při bytové, obchodní nebo průmyslové výstavbě. Ptáci je nevnímají jako překážku a snaží se je proletět.

Dalším nebezpečím pro ptáky jsou sloupy vysokého napětí. Ročně se kvůli tím zraní nebo uhynou tisíce ptáků, nejčastěji káně lesní, poštolky nebo čápi.

Počty migrujících ptáků se snižují i kvůli problémům na zimovištích a tahových cestách. Zanikají místa, kde se ptáci během tahu zastavují, protože je lidé promění na obdělávaná pole nebo pastviny.

V naší zemí umíme chránit zejména velké ptáky, dravce nebo například jeřáby. Tedy ptáky, kteří žijí na ohraničném území v omezených počtech. Už desítky let platí zákaz lovu řady druhů. Proto u nás najdeme například orla mořského nebo sokola stěhovavého.