Jóga a hinduismus

Napsal Markéta (») v sobotu 6. 7. v kategorii Současnost, přečteno: 25×

Jóga není jenom tělesné cvičení, je to metodické úsilí o dosažení dokonalosti, a to kontrolou různých prvků lidské přirozenosti. Jóga je jedním z klasických systémů indické filozofie, zabývá se zejména praktickými metodami, které vedou k ukončení koloběhu opětovných zrození - reinkarnace. Lze ji považovat za metodu k překonání vlastního já, která vede až do stavu absolutního osvícení neboli nirvány.

Jóga byla magickou a mystickou naukou, která se vyvíjela v lesních školách – ášramech. Přestože se vždy dovolávala vůle a osobní síly askety, a kladla tak mnohem větší důraz na praxi než na filosofii, i ona potřebovala určitý filosofický obraz světa, jistou metafyzickou infrastrukturu. Převzala ji proto ze sánkhji, nejstaršího filosofického systému hinduistické tradice. Sanskrtské slovo jóga značí spojení vlastního „já" (átman) s kosmickým vědomím -bráhman.

Teorii základů jógy současně s praktickými metodami sumarizoval Pataňdžali v letech 200 až 150 před naším letopočtem. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje a Bhagavadgítě, které jsou starší.

Hinduismus

Hinduismus je pohanské náboženství, které uctívá desetitisíce božstev, ať již v podobě lidí, nebo zvířat, rostlin i hornin. Hlavními bohy hinduismu jsou Brahma - stvořitel, Višnu - udržovatel a Šiva - ničitel. Nejposvátnější a nejznámější knihou hinduistů je Bhagavatgíta.

V hinduismu existuje mnoho variant; od hlubokých filozofických spekulací až po silnou víru v démony, od víry v jednoho boha po víru v téměř nekonečný seznam bohů a od úzkostlivého vyhýbání se zabíjení čehokoliv živého až po nejkrvavější oběti. Tolerance hinduismu nemá v jiných náboženstvích obdobu.

Princip oběti

Řada autorů uvádí, že se jóga opírá o princip oběti. Jogín se musí vzdát všech sobeckých vztahů k předmětům světa. Musí dokonale ovládnout své tělo a jeho funkce, své jednání, pudy, emoce i myšlení, a posléze se vzdát i své vlastní individuální existence.

Ásana

Ásana znamená v józe pozici těla. Fyziologický význam pozic je v tom, že udržují tělo zdravé a mysl svěží, klidnou a vyrovnanou. Napomáhají k integraci osobnosti, s tím i k obnově vnitřních jistot člověka.

Prováděním ásan pročišťujeme postupně nervovou soustavu, povzbuzujeme funkci jednotlivých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí, zjemňujeme a zušlechťujeme mysl a stimulujeme životní sílu – pránu. Prána proudí energetickými kanály, které se nazývají nádí.

Pránájáma

Pránájáma je ovládání dechu. Účelem je osvojit si klidnější způsob dýchání během meditace. Dýchání vhodné při meditaci je podobné dýchání ve spánku, kdy jsou dýchací pohyby hlubší, pomalejší a klidnější.

Čakry

Podle hinduismu se uprostřed těla nachází energetická centra známá jako čakry. V čakrách je obsažena kosmická a boží energie – šakti. Šaktije je často označovaná za ženský protějšek či společnici Šivy.

Každá čakra je zobrazena jako lotosový květ a má svůj vlastní komplex typických vlastností. Čakry jsou spojovány s konkrétními zvířaty, bohy i oblastmi, které ovlivňují. Jóga pomáhá rozvíjet uvědomění si čaker a povzbuzuje proud energie k tomu, aby k nim směřoval.

Pozitivní účinky jógy

Fyzickými účinky jógy jsou větší síla, ohebnost a výdrž. Jóga čistí a udržuje vnitřní trakt, pozitivně působí na procesy v těle, například na zažívání.

Jóga pomáhá k hlubšímu a plnějšímu dýchání. Správné dýchání zjasňuje a zklidňuje mysl, která je proto schopná lepší koncentrace. Jóga pomáhá zmírnit pocity úzkosti, emocionální napětí a prudké změny nálady.

Jóga dokáže zmenšit nebo odstranit zdravotní potíže, například premenstruační syndrom, bolest hlavy i zad, stres, nespavost, astma a syndrom dráždivého tračníku.

Zranění v józe

Jógová zranění vznikají nejčastěji kvůli snaze cvičence „natlačit“ své tělo do pozic, které přesahují jeho fyzické možnosti. Nebo může být problém v instruktorovi, který se snaží dopomoci cvičenci dosáhnout něčeho, na co není připravený. Nebo je instruktor sám neznalý toho, co činí.

Nejčastěji bývá postižena krční a bederní páteř, ramenní pletence, zápěstí a kolenní klouby. Lokalizace zranění téměř vždycky souvisí se zaměřením jednotlivé ásany. Nejčastěji postiženými strukturami jsou šlachy, menisky, kloubní labra a meziobratlové ploténky, především v bederní oblasti.

Existují i případy, kdy došlo v důsledku praktikování jógových ásan k mozkové příhodě, poškození nervů nebo propíchnutí plíc.