Hypoteční krize ve USA byla způsobena rizikovými hypotečními úvěry. V červenci a v srpnu 2007 způsobila propad na burzách v USA. Nakonec přerostla ve světovou finanční krizi. Hypoteční krize v USA měla několik příčin. Byly to některé zákony, které se týkaly hypotečních úvěrů, dále tzv. internetová bublina a později bublina na realitním trhu.
V minulosti byly schvalovány zákony, podle kterých měly banky do určité míry nahrazovat sociální programy. Vznikla situace, kdy pro banky mohlo být výhodné poskytovat nesplatitelné hypoteční úvěry.
Zákon Community Reinvestment Act
V roce 1977 byl přijat zákon Community Reinvestment Act. Tento zákon nutil banky, aby poskytovaly část úvěrů nezávisle na platební schopnosti a důvěryhodnosti dlužníků. Cílem zákona bylo odstranit tzv. redlining - úvěrové znevýhodnění sociálně slabších lokalit. V roce 1995 byl zákon Community Reinvestment Act upraven tak, aby se zvýšilo množství hypotečních úvěrů poskytnutých finančně nejslabší vrstvě obyvatelstva.
Sekuritizace
V roce 1997 Kongres schválil zákon, který zavedl sekuritizaci. Cílem zákona bylo zvýšit počet chudých lidí, kteří vlastní dům, a jejich následné začlenění do společnosti.
Banky, které poskytují úvěry, mají objem možných obchodů omezený kapitálovou přiměřeností. To znamená, že centrální banka určuje závazný poměr mezi vlastním kapitálem a poskytnutými úvěry. Pokud banka poskytne maximálně možné množství úvěrů, které jí dovoluje kapitálová přiměřenost, může dál poskytovat úvěry pouze tehdy, když navýší vlastní kapitál. Ale to je finančně náročné, proto docházelo k sekuritizaci.
Sekuritizace probíhá následujícím způsobem: Pohledávky z úvěrů jsou sdružovány do balíku, které odkoupí nebankovní instituce special purpose vehicle (SPV), na kterou se nevztahuje bankovní regulace. Když SPV odkoupí balík pohledávek, sníží se bance objem úvěrů a může poskytovat další úvěry. Zároveň za pohledávky obdrží platby.
Balíky pohledávek mají určité společné znaky, např. druh úvěru, splatnost atd. SPV vystaví na budoucí cash flow z úvěrových balíků obchodovatelné cenné papíry, kterým je přidělen rating. Investiční banky tyto cenné papíry umístí na finanční trh. Investoři potom inkasují cash flow z původních půjček.
Zákon Gramm-Leach-Bliley Act
V roce 1999 byl zrušen zákon Glass-Steagall Act z roku 1933, který přísně odděloval retailingové bankovnictví, které je zaměřené na drobného klienta (fyzické osoby, drobní podnikatelé), a investiční bankovnictví. Byl schválen zákon Gramm-Leach-Bliley Act, který povolil bankám neoddělovat tyto dva typy bankovnictví.
Internetová bublina
Internetová bublina je název pro období velkého rozkvětu internetových firem (mezi lety 1996 až 2001). Akcie těchto firem byly nadhodnocené, protože od internetových firem se očekával rychlý zisk. Návratnost investic však byla výrazně delší a mnoho internetových firem bylo dokonce ztrátových. V roce 2001 internetová bublina praskla a tržní hodnota akcií internetových firem se značně snížila.
Firmy byly nuceny odepsat špatné investice, proto některé firmy zbankrotovaly a některé musely provést restrukturalizaci. V souvislosti s tím se v letech 2000 až 2003 zvýšila nezaměstnanost v USA o 2 procenta.
Domácnosti snížily spotřebu a ekonomice hrozila recese. Federální rezervní fond (Fed) na to reagoval postupným snižování základní úrokové sazby až na jedno procento. Díky tomu se snížila nezaměstnanost a spotřeba se opět zvýšila.
Nízké úrokové sazby vedly k tomu, že sazby u hypotečních úvěrů s pohyblivou mírou úroku výrazně klesly. Hypoteční úvěr se staly dostupným i pro lidi, kteří by si ho za běžných okolností nemohli dovolit.
Nízké úrokové sazby však vedly k obrovskému schodku platební bilance zahraničního obchodu. Proto Fed začal od roku 2004 základní úrokovou sazbu opět zvyšovat. V červnu 2006 činila 5,25 procenta. Takto vysoká úroková sazba vedla ke zvýšení splátek hypotečních úvěrů. Mnohé domácnosti neměly dostatečné příjmy, aby mohly hypoteční úvěr splácet.
Realitní bublina
Snížení úrokových sazeb vedlo ke zvýšení počtu prodávaných domů. Počet prodaných nemovitostí začal výrazně rychleji růst v roce 2002, nárůst pokračoval až do roku 2005. Zároveň rostla i cena nemovitostí, a to o osm procent ročně.
Ratingové agentury
Ratingové agentury později byly kritizovány kvůli tomu, že přidělovaly balíčkům složeným z hypoték vysoký rating. Ratingové agentury se bránily tím, že neměly dostatečné podklady pro kvalitní hodnocení a že jim banky poskytovaly zkreslené informace.
Průběh hypoteční krize
V roce 2006 se výrazně snížil zájem o hypoteční úvěry. To zastavilo zvyšování cen nemovitostí a zároveň se prodloužila doba prodeje nemovitostí ze čtyř měsíců na deset. Brzy začali mít problémy se splácením nejméně majetní lidé, později se do potíží dostalo i poměrně hodně lidí ze střední třídy.
V roce 2007 pokračoval růst výše splátek hypotečních úvěrů a zároveň došlo k výraznému zdražení benzínu a potravin. To způsobilo, že rychle rostl počet nesplácených hypotečních úvěrů.
Ve Spojených státech fungují hypoteční úvěry tak, že vlastníkem nemovitosti je banka. Lidé se stanou vlastníky, až úvěr splatí. Při nesplácení banka dům v dražbě prodá. Vzhledem k tomu, že došlo k výraznému poklesu cen nemovitostí, prodávaly banky zabavené nemovitosti se ztrátou.
Nejdříve se předpokládalo, že situace se po určité době stabilizuje. Hypoteční krize ve Spojených státech však vyvolala světovou finanční krizi.
Americká hypoteční krize vedla ke světové finanční krizi.
Použité zdroje:
https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/k.html
http://www.mesec.cz/clanky/americka-hypotecni-krize-po-cesku/
http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krize-jak-to-zacalo/
2024 ©