Podmínky vstupu země do eurozóny upravuje Smlouva o fungování Evropské unie, která je známá jako Maastrichtská smlouva. Tato smlouva byla podepsána v Maastrichtu (Nizozemsko) v únoru 1992 a vstoupila v platnost 1.11.1993. Maastrichtská kritéria jsou ekonomická kritéria, podle kterých se posuzuje připravenost země na přijetí eura.
Hodnocení maastrichtských kritérií
Hodnocení maastrichtských kritérií provádí Evropská komise a Evropská centrální banka ve dvouletých intervalech. Pro vstup do eurozóny je nutné, aby v okamžiku posouzení splňovala daná země všechna maastrichtská kritéria současně.
Hodnocena jsou čtyři kritéria:
- cenová stabilita
- dlouhodobé úrokové sazby
- kursová stabilita
- udržitelnost veřejných financí
Kritérium cenové stability
Stát, který je členem eurozóny, nemůže používat kurz jako nástroj pro obnovení cenové konkurenceschopnosti, proto je cenová stabilita velmi důležitá.
Průměrná inflace země, která se chce stát členem eurozóny, nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které dosáhly v oblasti cenového stability nejlepších výsledků. Za nejlepší výsledky v oblasti cenové stability jsou obvykle považovány tři nejnižší inflace.
Hodnotí se inflace v průběhu roku, který předcházel šetření. Cenová stabilita musí být dlouhodobě udržitelná. Slovem inflace je označován nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určité časové období.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb
Toto kritérium vychází z učení o efektivních kapitálových trzích. Očekává se, že investoři jsou schopni promítnout své pochybnosti o ekonomice daného státu do rizikových přirážek. Tyto přirážky jsou zahrnuty do výnosů dlouhodobých cenných papírů.
Průměrná dlouhodobá úroková sazba v daném státě nesmí překročit o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků (nejnižší inflace). Posuzují se přitom úrokové sazby v průběhu jednoho roku před šetřením a zjišťují se u desetiletých státních dluhopisů. Pokud stát takové dluhopisy nemá, použijí se srovnatelné cenné papíry.
Kritérium kursové stability
Plnění tohoto kritéria má zajistit, že směnný kurz národní měny při vstupu do měnové unie bude stanoven na správné úrovni. Země by měla dodržovat rozpětí, která jsou stanovena mechanismem směnných kurzů Evropského směnného systému nejméně po dobu posledních dvou let. Země by neměla z vlastní iniciativy devalvovat směnný kurz domácí měny vůči měně jiného členského státu Evropské unie nebo vůči euru.
Kritérium udržitelnosti veřejných financí
Veřejné finance mohou ohrožovat cenovou a finanční stabilitu eurozóny. Maastrichtská smlouva zakazuje členským zemím Evropské unie hospodaři s nadměrnými schodky. Toto kritérium má dvě části.
Kritérium veřejného deficitu
Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit 3 %.
Kritérium veřejného dluhu
Poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 60 procent. Termín veřejných dluh označuje souhrn závazků ústředních vládních institucí a dalších veřejných orgánů dané země vůči jednotlivým věřitelům. Patří sem celkové zadlužení vlády, krajů, obcí, mimorozpočtových fondů atd. Veřejných dluh vzniká kumulací schodků veřejných rozpočtů v jednotlivých letech.
Použité zdroje:
http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/maastrichtska-kriteria
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html
http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/joining-euro-area/convergence-criteria/
2024 ©