Vodíková auta

Napsal Markéta (») ve středu 16. 11. 2022 v kategorii Ekonomika, přečteno: 121×

Auta na vodíkový pohon jsou další možností, jak snížit emise a chránit životní prostředí. Je možné vyrábět 2 typy vodíkových automobilů. Jeden typ jsou vodíkové automobily se spalovacím motorem. Druhý typ jsou vodíkové automobily s elektromotorem.

Vodíkové auto se spalovacím motorem

V tomto vozidle se místo benzínového paliva využívá vodík. Motor je buď zážehový nebo vznětový.

Tento typ vodíkového auta se do výroby nikdy nedostal, zůstal jenom na úrovni prototypů. Ukázalo se, že je to sice technicky možné, ale vysoce neefektivní.

Vodíkové auto s elektromotorem

V tomto vozidle se vyrábí elektřina pomocí chemické reakce vodíku s kyslíkem v palivovém článku. Jediným vedlejším produktem je pára, tedy čistá voda.

Součástí výbavy auta je baterie. Vodíkové automobily, které se dnes vyrábí a používají i na silnicích, jsou vlastně jen jiný druh elektromobilů.

Tato auta se bez baterie se neobejdou. Samotný palivový článek totiž pro jízdu nestačí, nedokáže vygenerovat dostatek energie pro dynamičtější akci jako je například předjíždění, kdy je průměrná spotřeba mnohem vyšší.

Baterie se dobíjí průběžně jako u hybridních vozidel. Dostatečně výkonný palivový článek by byl příliš rozměrný, nepraktický a pro většinu zákazníků také finančně nedostupný.

Výhody vodíkového auta

Bezemisní jízda

Samotný provoz auta na vodíkový pohon je velmi čistý a bezemisní.

Další výhody vodíkového auta

Rychlé tankování
Dlouhý dojezd
Tichý provoz

Nevýhody vodíkového auta

Rozměrný pohonný systém

Ve vodíkovém autě jsou velké tlakové nádoby, samotný palivový článek také není malý. Dále je tam elektromotor a baterie.

Závislost na síti plnících stanic

Další nevýhodou vodíkového auta ve srovnání s elektromobilem je, že vodík doma nenatankujete a jste závislí na síti plnicích stanic. Veřejná vodíková plnící stanice není v České republice ani jedna. V Evropě jich je také celkově málo a staví se velmi pomalu.

Vysoké náklady na postavení vodíkové plnící stanice

Zatímco na postavení jedné vodíkové stanice je potřebná investice v řádu desítek milionů korun, běžnou veřejnou nabíjecí stanici pro elektromobily je možné postavit za několik desítek tisíc korun. Rychlonabíjecí pak vyjde na stovky tisíc až nižší jednotky milionů korun, což je stále výrazně méně než u vodíkových stanic.

Výroba vodíků není čistá

Ačkoli je vodík v přírodě bohatě zastoupený, je vázaný ve sloučeninách. Čistý vodík se musí vyrábět, což je možné několika způsoby.

Podle Chemical Economics Handbook v celosvětové produkci vodíku v současné době dominuje výroba z fosilních paliv, konkrétně 48 % vodíku se vyrábí ze zemního plynu, 30 % z ropy, 18 % z uhlí a jen poslední čtyři procenta elektrolýzou vody.

Je tedy zjevné, že auta na vodík nebudou až tak ekologická, jak by se mohlo zdát. Teoreticky lze vyrobit čistý vodík elektrolýzou za přispění elektřiny z obnovitelných zdrojů (voda, slunce), ale výroba vodíku elektrolýzou vody je proces energeticky velmi náročný.