Irena Sendlerová byla polská sociální pracovnice a učitelka, zakladatelka dětského oddělení Rady pro pomoc Židům (Zegoty). Narodila se v roce 1910 a zemřela v roce 2008. V období druhé světové války zorganizovala záchranu přibližně 2500 židovských dětí, řadu z nich osobně vyvedla z Varšavského ghetta. Většina zachráněných dětí se dožila konce války. Irena Sendlerová byla dcerou lékaře Stanislawa Krzyzanowskeho, z katolické rodiny. V Otwocku, kde vyrůstala, byla velká židovská komunita a chudí Židé tvořili většinu pacientů jejího otce. Irena se při hrách s židovskými dětmi naučila jidiš.
Irena Sendlerová studovala polonistiku a učitelství na Varšavské univerzitě. Studium ukončila těsně před druhou světovou válkou. Poté začala pracovat na sociálním odboru varšavského magistrátu.
Administrativní pomoc Židům
Pomoc Ireny Sendlerové Židům byla zpočátku hlavně administrativní. Když Němci zakázali poskytovat sociální pomoc Židům, tak na úřadě s ostatními zaměstnanci vytvořila asi desetičlennou skupinu. Manipulací s archivními materiály a falšováním dokumentů dosáhla toho, že asi tři tisíce židovských rodin dostávalo i nadále sociální podporu.
Pašování židovských dětí z Varšavského ghetta
Po dobytí Polska hitlerovským Německem zřídili nacisté ve Varšavě židovské ghetto, do kterého násilně přemístili asi 450 tisíc Židů. Volné opouštění ghetta bylo zakázáno v listopadu 1940. Židé zde trpěli hladem a nemocemi.
Po uzavření Varšavského ghetta zfalšovala Irena Sendlerová zvláštní propustku vydávanou zdravotnického personálu. Úkolem zdravotníků bylo dohlížet na to, aby se epidemie v ghettu nevymkly kontrole a aby nedošlo k jejich rozšíření mimo ghetto. S touto propustkou pravidelně navštěvovala ghetto a pašovala tam léky a potraviny. Zároveň začala z ghetta pašovat děti a snažila se shánět pro ně úkryty.
Koncem roku 1942 se Irena Sendlerová stala vedoucí dětského oddělení Zegoty. V té době už věděla, že všechny obyvatele Varšavského ghetta čeká smrt, a proto chtěla co nejvíce dětí dostat z ghetta pryč.
Obcházela jednotlivé židovské rodiny a přesvědčovala rodiče, aby jí dali své děti a ona se je mohla pokusit zachránit. Ona a její spolupracovníci pašovali děti z ghetta nejrůznějšími způsoby. Malé děti se pro jistotu uspávaly.
Děti byly odváženy sanitkami v rakvích jako mrtvé oběti tyfu. Byly odváženy ukryté v odpadcích, byly odváděny kanály a podzemními chodbami. K úniku také sloužily sklepy domů, které hraničily s domy na árijské stráně atd.
Varšavské ghetto
Ukrývání židovských dětí
Irena Sendlerová hledala úkryty pro propašované děti. Nejdříve začala děti ukrývat v katolických klášterech a sirotčincích, jejichž představené znala. Později se obracela i na katolické kněze, aby jí doporučili spolehlivé rodiny ze svých farností.
Děti se pokud možno neměly skrývat někde po sklepeních, ale měly být vybaveny falešnými doklady a začleněny do rodin nebo do sirotčinců, protože to z dlouhodobého hlediska bylo mnohem bezpečnější. Zajištění falešných dokumentů znamenalo sehnat falešný rodný list. V tom pomáhaly katolické fary. Nejsnadněji se pašovala a ukrývala nemluvňata. U odrostlejších dětí byl problém, jak je dostat z ghetta a jak je vhodně ukrýt.
Mnoho dětí pocházelo z ortodoxních židovských rodin, mluvily pouze jidiš a nevěděly nic o katolické víře a zvycích. Tyto děti musely projít zvláštním rychlokurzem řeči i katechismu, aby se neprozradily ve škole nebo v neděli v kostele. Nacisté trestali ukrývání Židů vyvražděním celé usedlosti, případně celého osazenstva kláštera nebo sirotčince.
O každém dítěti vedla Irena Sendlerová záznam, který obsahoval polské jméno dítěte, jeho pravé židovské jméno a adresu, kam bylo dítě umístěno. Údaje pro případ vyzrazení převáděla do šifer a zapisovala je na proužky papíru. Záznamy uložila do zavařovacích sklenic a ukrývala je na zahradě své přítelkyně. V roce 1945 byly děti podle seznamů ze sklenic identifikovány, ale jejich rodiče většinou už nežili.
Zatčení Ireny Sendlerové
V roce 1943 byla Irena Sendlerová zatčena gestapem a krutě mučena, přesto však nic důležitého neprozradila.
Byla odsouzena k smrti. Ale Zegota podplatila dozorce, aby jí umožnili uprchnout a zapsali ji jako popravenou. Po útěku dál pokračovala v zachraňování Židů.
Život po válce
Po válce se Irena Sendlerová se opět stala nežádoucí osobou, protože v Polsku se dostali k moci komunisté a země se stala politickým satelitem Sovětského svazu. Jako členka Zegoty a účastnice Varšavského povstání byla považována za příslušnicí západního odboje. Přibližně třicet let pracovala jako sociální pracovnice ve varšavských sirotčincích a v domovech důchodců. Měla tři děti, přežila ji však pouze dcera.
V roce 1965 jí Yad Vashem (památník obětí a hrdinů holocaustu v Izraeli) udělit titul Spravedlivá mezi národy. V roce 1991 obdržela čestné občanství Izraele.
Památník Yad Vashem v Jeruzalémě
Použité zdroje:
http://www.kzamysleni.estranky.cz/clanky/pribehy-velkeho-hrdinstvi/irena-sendler.html
2024 ©