Stepan Bandera byl vůdcem ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959. Byl předsedou radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci.
Dětství a mládí
Stepan Bandera se narodil 1. ledna 1909 v Haliči. Byl druhým ze šesti dětí v rodině řeckokatolického kněze.
Od roku 1919 studoval Stepan Bandera na ukrajinském gymnaziu ve Stryji, studia dokončil roku 1927. V září 1928 se přestěhoval do Lvova a zapsal se na agronomické oddělení Vysoké školy polytechnické, kde studoval do roku 1933.
Organizace Ukrajinských nacionalistů
Stepan Bandera se v roce 1929 připojil k Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a rychle stoupal na žebříčku organizace. V roce 1931 se stal hlavním důstojníkem propagandy. Metodami prosazování nezávislosti Ukrajiny byly mimo jiné teroristické akce a atentáty na představitele Polska. OUN měla na svědomí stovky sabotáží, desítky loupeží státního majetku a přes šedesát pokusů o atentát.
Stepan Bandera byl odsouzen k smrti za účast na atentátu na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého v roce 1934. Ale rozsudek mu byl později změněn na doživotí.
Začátek druhé světové války
V září 1939 byl Stepan Bandera v důsledku napadení Polska Německem propuštěn z věznice Bereza Kartuska a přesunut do Krakova v Němci okupované zóně Polska. Zde Bandera udržoval úzké spojení s Wehrmachtem.
Rozdělení Organizace ukrajinských nacioanlistů
Následně se začala proměňovat i Organizace ukrajinských nacionalistů. Došlo k jejímu štěpení. Andrej Melnyk, Banderův protivník, se domníval, že bude lepší počkat, až Hitler porazí Sovětský svaz, aby pak mohlo dojít ke vzniku samostatného ukrajinského státu. Bandera naopak prosazoval, aby si Ukrajinci svou nezávislost vydobyli bojem. Nechtěl čekat na Hitlerovo vítězství.
Pogromy ve Lvově
Když Hitlerovo Německo obsadilo 30. června 1941 Lvov, vyhlásila zde Organizace ukrajinských nacionalistů pod Banderovým vedením samostatný ukrajinský stát. Krátce poté došlo ve Lvově k dvěma pogromům. Pogromy proběhly od 30. června do 2. července a od 25. do 29. července 1941. Jednotkami Einsatzgruppen, ukrajinskými nacionalisty a ukrajinskými milicemi bylo zavražděno 6 000 Židů.
Následně byl Stepan Bandera uvězněn v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Z něj se dostal až v roce 1944.
Ukrajinská povstalecká armáda
Jeho hnutí ale fungovalo. V roce 1942 vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.
Stepan Bandera se osobně neúčastnil podzemní války vedené Ukrajinskou povstaleckou armádou, v rámci které došlo k masovým vraždám Poláků ve Volyni a k vraždám Židů. Ale také tyto činy nikdy neodsoudil. Až do konce života byl zastáncem autoritářské a násilné politiky.
Poválečné období
V roce 1945 se Stepan Bandera uchýlil do exilu. Později žil v Západním Německu, kde ho v roce 1959 zavraždil tajný agent KGB, Bohdan Stašinskij.
Boj ukrajinských nacionalistů se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku padesátých let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně.
Ocenění
Stepan Bandera je sporná postava. Sovětská a později ruská propaganda ho vykresluje jako fašistu, kolaboranta s nacisty. Spojuje ho s válečnými zločiny „banderovců“. Za teroristu a radikálního nacionalistu ho označují i Polsko a Izrael.
Naopak na Ukrajině je Stepan Bandera považován za mučedníka boje za ukrajinskou nezávislost. V lednu 2010 byl Stepan Bandera oceněn titulem Hrdina Ukrajiny za „obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát“. Ocenění předal ukrajinský prezident Viktor Juščenko do rukou vnuka Stepana Bandery. Samotné předání ocenění bylo tvrdě kritizováno Evropským parlamentem, Izraelem a Ruskem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem.
V dubnu 2015 ukrajinský parlament schválil zákon, který udělil Banderovi a některým členům OUN a UPA status bojovníků za svobodu Ukrajiny.
Použité zdroje:
https://www.denik.cz/ze_sveta/sporny-bandera-byl-jmenovan-hrdinou-ukrajiny.html
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-mytus-o-banderovi-zamlcuje-zlociny-273260