Globální oteplování je termín, který je používán pro oteplování, který začalo na počátku dvacátého století. K oteplování došlo především v oceánech, které hrají dominantní roli v akumulaci energie. Dochází však i ke zvyšování teplotu vzduchu. Od začátku dvacátého století se teplota vzduchu a povrchových vod zvýšila o 0,8oC, z toho přibližně dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980.
Mezinárodní panel pro změny klimatu
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 Organizací spojených národů. Jeho úkolem je komplexní vědecké posouzení nebezpečí klimatických změn, které jsou způsobeny lidskou činností.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu vychází z vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa. Zabývá se možným vlivem klimatických změn na životní prostředí a na lidskou společnost. IPCC vydává každých šest let hodnotící zprávy, ve kterých je shrnuta relevantní vědecká literatura v tomto oboru.
Příčiny globálního oteplování
Podle poslední hodnotící zprávy IPCC (2013 až 2014) jsou si vědci na 95 až 100 procent jisti, že současné globální oteplování je způsobeno z velké části koncentrací skleníkových plynů. Je doloženo, že obsah skleníkových plynů v atmosféře roste.
K navyšování koncentrací dochází v důsledku lidské činnosti. Jde především o emise CO2 (oxid uhličitý), který vzniká především spalováním fosilních paliv (ropa, zemní plyn a uhlí). Vliv má i změna využití krajiny (odlesňování).
Předpokládaný vývoj do roku 2100
Pokud se začne výrazně snižovat produkce oxidu uhličitého, měla by se povrchová teplota Země zvýšit o 0,3 až 1,7oC. Pokud se však produkce oxidu uhličitého nesníží, předpokládá se, že se povrchová teplota Země zvýši o 2,6 až 4,8oC.
Odhady nárůstů teploty se pohybují v určitém rozpětí. Souvisí to s tím, že jsou používány modely s různou citlivostí změny teploty na koncentraci skleníkových plynů (vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný). Předpokládané oteplování a změny, které s tím budou souviset, však nebudou rovnoměrné. Mezi jednotlivými světovými regiony budou odlišnosti.
Očekává se, že oteplení bude nejvýraznější v Arktidě. Bude spojeno s táním ledovců, věčně zmrzlé půdy (permafrostu) a mořského ledu. To způsobí zvýšení srážek. Na některých místech bude docházet k záplavám. V některých částech světa se naopak rozšíří oblasti sucha. Předpokládá se, že se to bude týkat severní a jižní Afriky, jihovýchodní Asie, Indického poloostrova, Mexika atd. K dalším očekávaným jevům patří extrémní projevy počastí (období veder, sucha, přívalové deště).
Vliv globálního oteplování na lidskou společnost
Důsledkem globálního oteplování bude pro obyvatele řady oblastí ztráta potravinové bezpečnosti, protože klesnou výnosy zemědělských plodin. Některé pobřežní oblasti budou zřejmě postupně zaplaveny a lidé je budou muset opustit.
Pravděpodobně by se nepodařilo zcela zabránit konfliktům (boje o vodu, o potraviny, o prostor k přežití). K násilí může vést i rozsáhlá migrace z oblastí postižených zatopením nebo suchem a neúrodou.
Odlišné názory na příčinu globálního oteplování
Někteří vědci, novináři a politici mají na příčiny globálního oteplování odlišné názory, nedomnívají se, že je způsobuje skleníkový efekt. Možnou příčinou oteplování je podle nich například klimatický cyklus Země nebo působení kosmického záření (proud energetických částic pocházejících z kosmu), sluneční vítr (proud částic, který vychází ze Slunce).
Použité zdroje:
http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/globalni-oteplovani
2024 ©