Příroda

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Pokud bude hmyz ubývat tímto tempem, tak za sto let zmizí úplně. Vyplývá to z analýzy, která byla zveřejněna v časopisu Bilological Conversation. Ubývá přes čtyřicet procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz mizí rychleji než savci, ptáci nebo plazi.   číst dál

Lesy v České republice zasáhla kůrovcová kalamita, která je největší za posledních několik století. Nejhorší je situace na severovýchdní Moravě a ve Slezsku. Po těžbě kalamitního dřeva tady vznikají rozsáhlé odlesněné plochy o rozloze desítek až stovek hektarů. číst dál

Atmosféra je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru. Atmosféru planety Země tvoří z 21 procent kyslík, ze 78 procent dusík a 1 procento jsou vzácné plyny a ostatní prvky. Skleníkový efekt je děj, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání Země tím, že přijímá dopadající sluneční záření a přitom brání jeho zpětnému odrazu do prostoru. Skleníkový efekt existuje na Zemi téměř od jejího vzniku. Pokud by v atmosféře nebyly skleníkové plyny, byla by průměrná teplota na Zemi -18oC. číst dál

Zasolování (salinizace) půdy znamená, že se v půdě hromadí soli, které jsou rozpustné ve vodě. Jde o soli, které obsahují draselné, hořečnaté, vápenaté, chloridové, síranové, uhličitanové, hydrogenuhličitanové a sodné ionty. Soli jsou rozpuštěny ve vodě a voda je přenáší. Když se voda odpaří, soli zůstávají na místě. Rozlišuje se primární a sekundární zasolování. Primární zasolování znamená, že se sůl nahromadí v důsledku vysokého obsahu soli v matečném materiálu nebo v podzemní vodě. číst dál

Degradace půdy zahrnuje různé způsoby poškozování této přírodní složky. Patří sem vodní a větrná eroze, dezertifikace (degradace území na pouště a polopouště), zamokření, zasolování, chemická kontaminace, okyselování atd. Eroze půdy je postupné znehodnocování půdy, které způsobuje omezení nebo úplnou ztrátu jejích produkčních schopností. číst dál

Globální oteplování je termín, který je používán pro oteplování, který začalo na počátku dvacátého století. K oteplování došlo především v oceánech, které hrají dominantní roli v akumulaci energie. Dochází však i ke zvyšování teplotu vzduchu. Od začátku dvacátého století se teplota vzduchu a povrchových vod zvýšila o 0,8oC, z toho přibližně dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980. číst dál